Oblast Dunajovických vrchů, která leží na západ od turisticky populárních Pavlovských vrchů, tvoří nejzapomenutější končinu jižní Moravy. V hlinitém podloží Dunajovických vrchů se nejvíce daří Ryzlinku vlašskému a Veltlínskému zelenému. Scenérie opuštěných vinohradů, neobdělávaných polí a ladem zanechaných lánů vytváří zvláštní atmosféru země bez lidí.
Start výletu je v Mikulově, ve vinařském centru, městě s nevídanou koncentrací renesančních a barokních památek. Zákoutími tohoto moravského zemského střediska židovské komunity a rodového sídla mocných Ditrichštejnů je možné bloudit celý den, a přesto nespatřit všechna. Pokud však hledáme více přírody, rozhledů a viničních tratí, zamíříme nejkratší cestou městem vzhůru do kopců Pavlovských a Dunajovických. Z Náměstí proto vyrážíme na sever po značkách Moravské vinné stezky. Ještě než se definitivně vzdálíme z Mikulova, máme možnost za cenu malé zajížďky navštívit jeskyni Na Turoldu, která patří k zajímavostem tohoto neobyčejného města. Za Mikulovem stoupáme po trase Moravské vinné stezky do Pavlovských vrchů a po překonání nejvyššího bodu výletu u přírodní památky Kočičí skála sjedeme po trase cyklookruhu Stará hora do Bavor, jedné z nejmalebnějších vinařských obcí Pálavy. Obyvatelé Bavor odnepaměti pěstovali vinnou révu a zemědělský a vinařský ráz si obec uchovává dodnes. Z Bavor pokračujeme dále po pohodlné klesající asfaltové cestě mezi vinohrady a po překonání frekventované silnice I/52 sjíždíme do Dolních Dunajovic, rodiště prvního rakouského prezidenta dr. Karla Rennera. Největší vinařská obec na Moravě spravuje přes 56 ha vinic. Dominantou obce je barokní kostel sv. Jiljí s gotickým jádrem. Venkovská stavení s barokními štíty tvořící hlavní náves nesou dodnes stopy života a hospodaření původních německých obyvatel příhraničí. Za obcí již míříme vstříc Dunajovickým kopcům. Tato národní přírodní památka s nejvyšším vrcholem Velká Slunečná je dnes díky nedokončené práci v minulosti pestrým a cenným botanickým unikátem. Pohodlná asfaltová cesta bez automobilového provozu nás vede dál západním směrem až na úpatí Staré hory, kde se napojíme na Mikulovskou vinařskou stezku procházející rozlehlými vinicemi a nabízející krásné výhledy na Dunajovické kopce. Koho neodrazují stoupání, může si vyjet po části vinařské naučné stezce Stará hora až na vyhlídkové místo s výjimečným rozhledem, ti ostatní mohou pokračovat po "asfaltce" až do Novosedel.
Těsně před Novosedly pozor na krátký, leč nepříjemný, úsek po silnici II/414. Za odměnu pak projíždíme kolem řady typických vinných sklepů, které přímo vybízí k zastavení a ochutnávce. Za Novosedly pokračuje trasa po klidné rovinaté silnici do Nového Přerova. Osada byla původně osídlena Chorvaty, kteří zde žili až do konce 2. světové války. Po ní byli vystěhováni a železná opona na 40 let obec i okolí nemilosrdně zakonzervovala. Dnes je vesnice křižovatkou dálkových i lokálních cyklotras a "Mekkou" cyklistiky. Pokračujeme dál na jih, odpojujeme se od Mikulovské vinařské stezky a míříme k rakouským sousedům. Cesta vede po málo frekventovaných silničkách a po delším rovinatém úseku se terén opět začne vlnit. Nejprve nás čeká vystoupání na vrch Galgenberg s malebnou sklepní uličkou, která se řadí k nejhezčím v Rakousku. Na výšině známé také jako Šibeniční vrch se nachází ve dvou až třech řadách nad sebou 185 vinných sklepů. Od května do října jsou na Galgenbergu denně otevřené sklepy. Za druhým stoupáním za obcí Pottenhofen se pak již objevuje panorama Mikulova, ke kterému cesta rychle ubíhá po pohodlné klesající silnici s nulovým provozem. Ještě než dorazíme do Mikulova, projíždíme hraničním přechodem Mikulov–Ottenthal, který jistě stojí za zastavení. Výlet končí opět v Mikulově, kde určitě nevynechejte návštěvu zámeckého areálu, židovský hřbitov, Ditrichštejnskou hrobku, Horní synagogu nebo výšlap na Svatý kopeček nebo Kozí hrádek, ty výhledy stojí za to!
Vinařské novinky do schránky