Na moravských a českých vinicích roste mnoho odrůd révy vinné. Celá řada z nich u nás byla přímo vyšlechtěna, a tak právě u nás dosahují nejvyšší kvality.
Ačkoliv se jedná převážně o modré odrůdy, a tedy o červená, popř. růžová vína, můžeme se pochlubit i několika bílými odrůdami. Minimálně dvě z nich pak dosáhly světového věhlasu. Jedná se samozřejmě o Pálavu a Muškát moravský.
Pálava byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Pálava bývá často automaticky vnímána jako víno sladké, tedy s vyšším zbytkovým cukrem, ale zdaleka to není pravidlo. Právě v suché verzi objevíme kouzlo a krásu téhle odrůdy.
Pálava se pěstuje převážně na Mikulovsku
Pálava se pěstuje převážně na Mikulovsku, v obcích, jako je Perná, Pavlov a Bulhary nebo také v Lechovicích, Popicích a Čejkovicích. Pálava se poměrně rychle stala jednou z nejoblíbenějších odrůd, ale kvůli tomu také jednou z nejfalšovanějších. Plocha vinic osázených touto odrůdou je poměrně malá (3 % z celkové plochy vinic).
Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale jeho kořenitá plnost bývá nižší. Víno má zajímavé aromatické látky, které jsou zde obohaceny o vanilkové tóny, a jemné třísloviny. S ohledem na poněkud vyšší obsah kyselin, než má Tramín, mívají vína Pálavy jemnější harmonii, a jsou tak pro mnohé konzumenty přitažlivější.
Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aromatem ve víně, pokusil se Ing. V. Křivánek ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Jeho záměr se podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenějším novošlechtěncem u nás. I přesto však výměry vinic Muškátu moravského dosahují jen cca 2,5 % z celkové plochy vinic v České republice.
Obsah kyselin je u Muškátu moravského nižší, a proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny zavčas, aby vína nebyla plochá. Tam, kde je možné hrozny ochránit před ptactvem, vosami a plísní šedou, je možné docílit zajímavých výběrových vín. Od roku 2010 se z něj může vyrábět také Svatomartinské víno. Vína jsou vhodná do cuvée i k výrobě sektů.
Tato odrůda je bujného růstu, má středně velký list a její hrozen je střední až velký. Bobule jsou středně velké, kulaté, zelenožluté, s výrazným muškátovým aromatem. Zrání bobulí je rané. Je to odrůda vhodná do hlinitých půd, kde dává plnější vína.
Přestože je zavedení nové odrůdy na trh dlouhodobý proces, máme v současnosti možnost ochutnat celou řadu modrých odrůd původem z Moravy - Agni, André, Ariana, Cabernet Moravia, Cerason, Fratava, Kofranka, Laurot, Nativa, Neronet, Rubinet, Sevar a další. Mezi nejznámější ale jednoznačně patří Cabernet Moravia a André.
Otcem odrůdy je Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi, který měl ve vinohradě zdegenerovaný Cabernet Franc, jenž sice dával výborná vína, ale špatně plodil. Důvod pro šlechtitelské experimentování tak byl na světě. V odrůdě Cabernet Moravia se potkal Cabernet Franc s Zweigeltrebe. Odrůdu najdeme už na 198,5 ha našich vinic zejména v teplých polohách Moravy.
Špičkové Cabernety Moravia jsou vína temná, s vůní tmavého ovoce připomínající rybíz či borůvku, vína kořenitá, s jemnějšími tříslovinami. Jde o vína ušlechtilá s patrným vlivem cabernetu, plného těla a s důraznou stopou rybízových tónů. Pěstitelé Cabernetu Moravia vozí medaile z mezinárodních soutěží, kde kvalitu odrůdy i jejich práce potvrzují přední světoví sommelieři.
Tato odrůda byla pojmenovaná na počest saského rodáka Christiana Karla Andrého, zakladatele brněnského spolku na podporu šlechtění ovoce a révy, který byl moravským vinařstvím fascinován. André vyšlechtil Ing. Jaroslav Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, když spojil odrůdy Frankovka a Svatovavřinecké. Aktuálně najdeme odrůdu André na cca 288 ha našich vinic a její zastoupení trvale roste. Tato odrůda vyžaduje teplé oblasti umožňující pozdější sklizně.
André klade vyšší nároky na konzumenta
André klade vyšší nároky na konzumenta – mladá vína se mohou sice projevovat výraznou tmavě ovocnou aromatickou vůní až do lesního ovoce, ale kvůli kyselinám a tříslovinám mohou zároveň působit poměrně tvrdě až hrubě v chuti. André proto více než jiné modré odrůdy potřebuje čas, aby dosáhlo optimální odrůdové zralosti a získalo na atraktivitě. Výjimkou nebývá ani archivace delší než 10 let. Ta z André dokáže vytvořit jedno z nejzajímavějších a nejkvalitnějších červených vín Moravy.
Vinařské novinky do schránky