Pálava byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Asi nejlepších výsledků dosahuje především v Mikulovské podoblasti, v okolí obcí Perná, Pavlov nebo Bulhary, dále pak v Lechovicích, Popicích nebo Čejkovicích. Pálava je často automaticky vnímána jako víno sladké, tedy s vyšším zbytkovým cukrem, ale zdaleka to není pravidlo. Právě v suché verzi objevíme kouzlo a krásu téhle odrůdy.
Bývá obvykle zlatavě žlutá.
Obsahuje dominantně tóny jednoho z rodičů – Tramínu červeného – růže, sladké koření, exotické ovoce a výrazné květinové tóny.
Krásně aromatická, svěží, jemně kořenitá a příjemně dlouhá.
Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší.
Pálava se poměrně rovnoměrně pěstuje na Mikulovsku, Velkopavlovicku a Znojemsku. Rychle se stala jednou z nejoblíbenějších odrůd. Plocha vinic osázených touto odrůdou je poměrně malá (3,29 % z celkové plochy vinic).
Charakter vína je podobný vínům Tramínu, ale kořenitá plnost bývá nižší. Aromatické látky typu Tramínu jsou obohaceny o vanilkové tóny. Vzhledem k poněkud vyššímu obsahu kyselin, než má Tramín, mívají vína Pálavy jemnější harmonii a jsou pro mnohé konzumenty přitažlivější. Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.
Do české Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1977. Její růst je středně bujný, listy střední velikosti jsou pětilaločné, olistění hustší. Hrozny jsou kónické, mírně křídlaté, šedočervené bobule mají poněkud oválný tvar a tuhou slupku. Chuť bobulí je tramínově kořenitá. Jejich zrání je středně pozdní. Mrazuodolnost je střední, odolnost proti houbovým chorobám nižší.
Vyžaduje vlhčí, živné půdy v dobrých polohách. Pálava plodí pravidelně a sklizně jsou vyšší než u Tramínu. Hrozny dosahují velmi dobrou cukernatost a je možné získávat přívlastková vína vyšších stupňů.
Vinařské novinky do schránky