Více o odrůdě

Odrůda se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy i do zámoří.

Odrůda má ve Švýcarsku název Riesling x Silvaner podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. Další synonymum Rivaner, pocházející ze Slovinska, se opírá o domnělé křížení. V současné době dokázal dr. F. Regner z Vinařské školy v Klosterneuburgu pomocí genové analýzy, že se ve skutečnosti jedná o křížení Ryzlink rýnský x Madlenka královská. Odrůda se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy i do zámoří.

Do české Státní odrůdové knihy byla tato odrůda zapsána v roce 1941.

Vysokou jakost vína poskytuje jen při sklizni úměrné stanovištním podmínkám. Z vysokých sklizní, které se dají snadno docílit, je víno řídké a hořké. Za optimálních podmínek jde o víno světlé barvy se zelenožlutým odstínem. Ve vůni se ozývají tóny muškátu spolu s dalšími ovocnými odstíny v závislosti na výšce sklizně, na počasí daného ročníku a na reduktivnosti školení vína. Mohou to být vůně nezrale travnaté, citronově muškátové, angreštové či černorybízové.

Ve vůni se ozývají tóny muškátu spolu s dalšími ovocnými odstíny

Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno blízké všeobecné představě v tom smyslu, že se jedná o víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží, pobízející ke konzumu na základě nižšího obsahu alkoholu, dostatečně výrazného, ale ostatním látkám přiměřeného obsahu kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti.

Keře jsou středně bujného růstu, mají pětilaločné listy s hlubokými výřezy a řidší olistění. Plodnost je vysoká a pravidelná, mrazuodolnost nízká a též odolnost proti houbovým chorobám je nízká. Náročnost na polohy není vysoká, půdy potřebuje hluboké a živné.