Aurelius

Auxerrois

Děvín

Erilon

Florianka

Hibernal

Odrůda pochází z francouzského Burgundska. Chardonnay poskytuje mimořádně kvalitní bílá vína a je rozšířena takřka po celém světě. I u nás ji najdeme ve všech podoblastech, nejvíce pak na Mikulovsku, Slovácku nebo Mělnicku.

Zlatavě žlutá se zelenkavými odlesky.

Chardonnay

Irsai Oliver

Kerner

Lena

Malverina

Müller Thurgau je naší pátou nejpěstovanější bílou odrůdou (9,46 %), a tak se s ní setkáme skoro u každého vinaře. Za vyzkoušení stojí určitě Müller z Valticka, Mikulovska, Znojemska, Mělnicka nebo z okolí Žernosek.
Müller Thurgau je nejlepší pít jako mladé víno do dvou až tří let stáří. To je spolu s jeho ranným dozráváním jeden z důvodů, proč patří mezi hlavní odrůdu Svatomartinských vín.

Odrůda bývá obvykle méně výrazná, zelenkavě žlutá s jiskrnými odlesky.

Müller Thurgau

Muškát moravský

Muškát Ottonel

Neuburské

Pálava byla vyšlechtěna Ing. Josefem Veverkou křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Asi nejlepších výsledků dosahuje především v Mikulovské podoblasti, v okolí obcí Perná, Pavlov nebo Bulhary, dále pak v Lechovicích, Popicích nebo Čejkovicích.
Pálava je často automaticky vnímána jako víno sladké, tedy s vyšším zbytkovým cukrem, ale zdaleka to není pravidlo. Právě v suché verzi objevíme kouzlo a krásu téhle odrůdy.

Pálava

<h3>O odrůdě</h3>
<blockquote></blockquote>
V&iacute;no v&yacute;born&eacute; kvality, žlutozelen&eacute; barvy, ovocn&eacute; a bylinn&eacute; chuti i vůně, jemně aromatick&eacute;ho typu. V&iacute;no m&aacute; zaj&iacute;mav&eacute; aromatick&eacute; l&aacute;tky a jemn&eacute; tř&iacute;sloviny. B&iacute;l&aacute; mo&scaron;tov&aacute; středně ran&aacute; odrůda vznikl&aacute; kř&iacute;žen&iacute;m Merzling x (Seyve Villard x <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/rulandske-sede" target="_blank">Rulandsk&eacute; &scaron;ed&eacute;</a>).
<blockquote></blockquote>

<blockquote>
 V&iacute;no v&yacute;born&eacute; kvality, žlutozelen&eacute; barvy, ovocn&eacute; a bylinn&eacute; chuti i vůně, jemně aromatick&eacute;ho typu.
</blockquote>
Dospěl&yacute; list středně velk&yacute; až velk&yacute;, pěti&uacute;heln&iacute;kovit&eacute;ho tvaru, profil čepele rovn&yacute;. Hrozen středně velk&yacute; až velk&yacute;, ř&iacute;dk&yacute; až středně hust&yacute;. Bobule mal&aacute;, tvar na profilu kruhovit&yacute;. Barva slupky žlutozelen&aacute;. Při pěstov&aacute;n&iacute; pod fungicidn&iacute; ochranou odrůda odoln&aacute; proti napaden&iacute; pl&iacute;sn&iacute; &scaron;edou, středně odoln&aacute; proti napaden&iacute; pl&iacute;sn&iacute; r&eacute;vovou a odoln&aacute; proti napaden&iacute; padl&iacute;m r&eacute;vov&yacute;m. Pln&aacute; zralost zač&iacute;n&aacute; v druh&eacute; dek&aacute;dě z&aacute;ř&iacute;. V&yacute;nos hroznů n&iacute;zk&yacute;, cukernatost vysok&aacute; až velmi vysok&aacute;. Udržovatel i držitel &scaron;lechtitelsk&yacute;ch pr&aacute;v: zemědělsk&yacute; podnikatel - Ing. Milo&scaron; Michlovsk&yacute;, CSc.

Rinot

Rulandskému bílému se dříve říkalo Burgundské bílé. Po tlaku Francie na změnu jména však byly všechny Pinoty přejmenovány na Rulandské, Burgundské bílé nevyjímaje. Tato odrůda je rozšířena ve všech našich šesti podoblastech, nicméně nejvíce ji najdeme na Litoměřicku a Slovácku, vynikajících výsledků dosahuje také na Znojemsku nebo Mikulovsku.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
Ve skutečnosti se jedn&aacute; o francouzskou odrůdu Pinot blanc, poch&aacute;zej&iacute;c&iacute; z Burgundska, kter&aacute; nese ve vět&scaron;ině vinařsk&yacute;ch oblast&iacute; svůj původn&iacute; n&aacute;zev nebo jemu podobn&yacute; jako v It&aacute;lii Pinot bianco. Jen v Německu a Rakousku to je Wei&szlig;er Burgunder a v Maďarsku Feh&eacute;r burgundi.
<blockquote>
 Při odpov&iacute;daj&iacute;c&iacute;ch podm&iacute;nk&aacute;ch jsou v&iacute;na elegantn&iacute;, harmonick&aacute;, pln&aacute; a bohat&aacute; extraktivn&iacute;mi l&aacute;tkami.
</blockquote>
Původn&iacute; česk&yacute; n&aacute;zev je Rouč&iacute; b&iacute;l&eacute;. Odrůda vznikla jako pupenov&aacute; mutace z odrůdy Pinot gris, kter&aacute; m&aacute; modr&eacute; hrozny. Do česk&eacute; St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy byla zaps&aacute;na v roce 1941. U n&aacute;s se odrůda pěstuje na 5 % z celkov&eacute; plochy vinic. Pinot blanc je odrůda středn&iacute;ho růstu, s hustěji olistěn&yacute;mi letorosty a tř&iacute; až pětilaločn&yacute;mi listy. Jej&iacute; hrozen je mal&yacute; až středn&iacute;, v&aacute;lcovit&yacute;, hust&yacute;. Bobule mal&eacute;, kulat&eacute;, někdy poněkud ov&aacute;ln&eacute;, s tenkou slupkou a ř&iacute;dkou dužninou. Chuť je sladkokysel&aacute;. Dřevo letorostů vyzr&aacute;v&aacute; dobře a mrazuodolnost je dobr&aacute;. Odolnost proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m je středn&iacute;, ale proti pl&iacute;sni &scaron;ed&eacute; n&iacute;zk&aacute;. Zr&aacute;n&iacute; hroznů je pozdn&iacute;, a proto vyžaduje v&yacute;born&eacute; polohy. Nejlep&scaron;&iacute; kvality v&iacute;n se dosahuje na v&aacute;penit&yacute;ch půd&aacute;ch. Sklizně jsou pravideln&eacute; a dobr&eacute;. Poměrně často se dociluj&iacute; př&iacute;vlastkov&aacute; v&iacute;na vy&scaron;&scaron;&iacute;ch stupňů.
<blockquote>
 Ve skutečnosti se jedn&aacute; o francouzskou odrůdu Pinot blanc, poch&aacute;zej&iacute;c&iacute; z Burgundska
</blockquote>
Na půdn&iacute;m složen&iacute; a vinařsk&eacute; oblasti z&aacute;vis&iacute; celkov&yacute; projev v&iacute;na. Ale na cel&eacute;m světě patř&iacute; v&iacute;na odrůdy Pinot blanc mezi klasick&aacute; b&iacute;l&aacute; v&iacute;na. K tomu, aby byly splněny předpoklady pro takov&eacute; oceněn&iacute;, nesměj&iacute; b&yacute;t v&yacute;nosy př&iacute;li&scaron; vysok&eacute; a vyzr&aacute;lost hroznů alespoň kvality pozdn&iacute;ho sběru. Při odpov&iacute;daj&iacute;c&iacute;ch podm&iacute;nk&aacute;ch jsou v&iacute;na elegantn&iacute;, harmonick&aacute;, pln&aacute; a bohat&aacute; extraktivn&iacute;mi l&aacute;tkami. Přitom nikdy nepůsob&iacute; těžkop&aacute;dně. Jejich kyselina je zral&aacute;, což zvy&scaron;uje přitažlivost a při ř&iacute;zen&eacute;m kva&scaron;en&iacute; se v nich zachovaj&iacute; i jemn&eacute; květinov&eacute; vůně. Ležen&iacute;m se takov&aacute; v&iacute;na je&scaron;tě v&iacute;ce zaplňuj&iacute; a z&iacute;sk&aacute;vaj&iacute; na viskozitě, jejich barevn&eacute; t&oacute;ny se zv&yacute;razn&iacute; a původn&iacute; svěž&iacute; aroma se měn&iacute; na vůni hru&scaron;ek, červen&eacute;ho ovoce nebo i l&iacute;skov&yacute;ch oř&iacute;&scaron;ků. Pinot blanc je vhodn&yacute; pro tvorbu v&yacute;běrů a bobulov&yacute;ch i botrytick&yacute;ch v&yacute;běrů. Ale je to současně v&yacute;born&aacute; surovina pro &scaron;umiv&aacute; v&iacute;na.

Rulandské bílé

Rulandské šedé je ve světě známé nejčastěji jako Pinot Gris. Pinot pochází z francouzského pin, protože šiška piniové borovice připomíná tvar hroznu pinotu. Rulandské šedé je také zajímavé tím, že přestože se jedná o bílé víno, barva hroznu je skoro modrá, přesněji šedomodročervená. Rozšířena je ve všech podoblastech, nejvíce pak na Velkopavlovicku.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
<blockquote> 
 Rulandsk&eacute; &scaron;ed&eacute; je odrůda, od jejichž v&iacute;n se oček&aacute;v&aacute; plnost, hebkost, vysok&yacute; extrakt, pomerančov&eacute; t&oacute;ny ve vůni spojen&eacute; s dojmy medovosti.
</blockquote>
Původn&iacute; francouzsk&yacute; n&aacute;zev Pinot Gris, v It&aacute;lii Pinot grigio a v Německu Rul&auml;nder podle obchodn&iacute;ka s v&iacute;nem J. S. Rulanda, kter&yacute; ji roz&scaron;iřoval ve Falci. Někdy se v Německu setk&aacute;v&aacute;me s označen&iacute;m such&yacute;ch v&iacute;n jako Grauburgunder a v&iacute;n se zbytkem cukru jako Rul&auml;nder. V Maďarsku Sz&uuml;rkebar&aacute;t (&scaron;ed&yacute; mnich) podle mnichů cisterci&aacute;ků, kteř&iacute; na př&aacute;n&iacute; c&iacute;saře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. Tokayer v Alsasku. Původn&iacute; česk&yacute; n&aacute;zev je Rouč&iacute; &scaron;ed&eacute;. Do česk&eacute; St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy byla zaps&aacute;na v roce 1941. U n&aacute;s se odrůda pěstuje na necel&yacute;ch 4 % plochy vinic. Pinot Gris vznikl mutac&iacute; z Pinot noir a je roz&scaron;&iacute;řen po cel&eacute;m světě. Růst i olistěn&iacute; jsou středn&iacute;, list m&aacute;lo dělen&yacute;, dřevo vyzr&aacute;v&aacute; dobře. Mrazuodolnost je dobr&aacute;, odolnost proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m je t&eacute;ž dobr&aacute;, jen pl&iacute;seň &scaron;ed&aacute; napad&aacute; kulat&eacute; bobule s jemnou, &scaron;edomodrou slupkou častěji. Pln&aacute; v&iacute;na d&aacute;v&aacute; na hlinit&yacute;ch půd&aacute;ch, ale jako jedna z m&aacute;la b&iacute;l&yacute;ch odrůd d&aacute;v&aacute; pln&aacute; v&iacute;na i na půd&aacute;ch &scaron;těrkovit&yacute;ch a p&iacute;sčit&yacute;ch, jsou-li ov&scaron;em keře udržov&aacute;ny při dostatečně bujn&eacute;m růstu.
<blockquote>
 Pinot Gris vznikl mutac&iacute; z Pinot noir a je roz&scaron;&iacute;řen po cel&eacute;m světě.
</blockquote>
Pro pravideln&eacute; a dobr&eacute; sklizně je bezpodm&iacute;nečně nutn&eacute; vysazovat dobře pro&scaron;lechtěn&yacute; materi&aacute;l uznan&yacute;ch klonů. Neselektovan&yacute; materi&aacute;l je n&aacute;chyln&yacute; na sprch&aacute;v&aacute;n&iacute; a stř&iacute;davou plodnost. Rulandsk&eacute; &scaron;ed&eacute; je odrůda, od jejichž v&iacute;n se oček&aacute;v&aacute; plnost, hebkost, vysok&yacute; extrakt, pomerančov&eacute; t&oacute;ny ve vůni spojen&eacute; s dojmy medovosti. K dosažen&iacute; typičnosti je nutn&aacute; vyzr&aacute;lost alespoň na stupeň pozdn&iacute;ho sběru a v&yacute;&scaron;e. Pak se objevuje ve v&iacute;nech i vy&scaron;&scaron;&iacute; obsah alkoholu a glycerolu, č&iacute;mž se do jist&eacute; m&iacute;ry imituje sladk&yacute; vjem, kter&yacute; spolu se skutečn&yacute;m zbytkem cukru vyrovn&aacute;v&aacute; převahu alkoholu nad kyselinami. Obsah kyselin je nutn&eacute; při vinifikaci bedlivě hl&iacute;dat, podobně jako barevn&yacute; t&oacute;n v&iacute;n, kter&yacute; může při nedostatečně rychl&eacute;m zpracov&aacute;n&iacute; &scaron;edomodr&yacute;ch hroznů zabarvit v&iacute;no až do růžova. V&yacute;běry a bobulov&eacute; v&yacute;běry lze při dostatečn&eacute;m obsahu kyselin zařadit mezi b&iacute;l&aacute; v&iacute;na nejvy&scaron;&scaron;&iacute; jakosti za předpokladu dostatečně vysok&eacute;ho extraktu.

Rulandské šedé

Ryzlink rýnský je starobylá, ceněná odrůda používaná především na výrobu vysoce kvalitních vín. Této odrůdě se velmi dobře daří na Litoměřicku, Mělnicku, Znojemsku, Strážnicku a především pak ve Slovácké podoblasti v okolí města Bzenec.

Mladé Ryzlinky se vyznačují světle zelenkavě žlutou barvou. Starší, nazrálejší vína dosahují barvy zlatožluté, někdy až jantarové.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
<blockquote> 
 O Ryzlinku r&yacute;nsk&eacute;m se ř&iacute;k&aacute;, že je to v&iacute;no kr&aacute;lů a kr&aacute;l v&iacute;n.
</blockquote>
O Ryzlinku r&yacute;nsk&eacute;m se ř&iacute;k&aacute;, že je to v&iacute;no kr&aacute;lů a kr&aacute;l v&iacute;n. V Česk&eacute; republice se pěstuje takřka v&scaron;ude (7 % z celkov&eacute; plochy vinic). Velmi se mu dař&iacute; na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy/litomericka-podoblast" target="_blank">Litoměřicku</a>, <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy/melnicka-vinarska-podoblast" target="_blank">Mělnicku</a>, <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/znojemska-podoblast" target="_blank">Znojemsku</a>, Str&aacute;žnicku a tak&eacute; v okol&iacute; města Bzenec, kde dosahuje opravdu mimoř&aacute;dn&eacute; kvality. Odrůda m&aacute; původ v Německu, v &uacute;dol&iacute; řeky R&yacute;n, kde se prokazatelně pěstovala již v 15. stolet&iacute;. Ryzlink r&yacute;nsk&yacute; v&scaron;ak nebyl př&iacute;li&scaron; obl&iacute;ben&yacute; a pěstoval se jen do směs&iacute; s jin&yacute;mi odrůdami, kdy nemohly vyniknout jeho jedinečn&eacute; vlastnosti. Hrozny t&eacute;to pozdn&iacute; odrůdy totiž b&yacute;valy skl&iacute;zeny spolu s ostatn&iacute;mi, což bylo pro Ryzlink př&iacute;li&scaron; brzy. To, že se jedn&aacute; o vysoce kvalitn&iacute; odrůdu, se uk&aacute;zalo až později, v průběhu 18. stolet&iacute;. V kl&aacute;&scaron;tern&iacute;ch vinic&iacute;ch v Por&yacute;n&iacute; mni&scaron;i sklidili hrozny o něco později, než bylo obvykl&eacute;, a z takto sklizen&yacute;ch hroznů vyrobili v&iacute;no, jak&eacute; nikdy nikdo před t&iacute;m nepil.
<blockquote>
 Ryzlink r&yacute;nsk&yacute; se dnes pěstuje po cel&eacute;m světě a je řazen mezi nejkvalitněj&scaron;&iacute; odrůdy pro b&iacute;l&aacute; v&iacute;na.
</blockquote>
Ryzlink r&yacute;nsk&yacute; se dnes pěstuje po cel&eacute;m světě a je řazen mezi nejkvalitněj&scaron;&iacute; odrůdy pro b&iacute;l&aacute; v&iacute;na. Nejv&iacute;ce jsou ceněny vy&scaron;&scaron;&iacute; stupně v&iacute;n predik&aacute;tn&iacute;ch. U n&aacute;s se o jeho roz&scaron;&iacute;řen&iacute; v 17. stolet&iacute; zasloužil ř&aacute;d svat&eacute;ho Benedikta. Jeho synonyma: Rheinriesling nebo jen Riesling v Německu, Petit Riesling ve Francii, Rajnaj Rizling v Maďarsku, Gra&scaron;evina v Chorvatsku, White Riesling v USA, u n&aacute;s kdysi Starosvětsk&eacute;. Současn&eacute; genetick&eacute; studie ukazuj&iacute;, že Ryzlink r&yacute;nsk&yacute; je pravděpodobně nahodil&yacute;m kř&iacute;žencem mezi odrůdou Heunisch a semen&aacute;čem <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/tramin-cerveny" target="_blank">Tram&iacute;nu</a>. Letorosty jsou vzpř&iacute;men&eacute;, středn&iacute;ho až bujn&eacute;ho růstu. Listy středně velk&eacute; s vr&aacute;sčit&yacute;m povrchem. Dřevo vyzr&aacute;v&aacute; brzy a velmi dobře. Hrozen je mal&yacute; až středn&iacute;, s malou, kulatou bobul&iacute; zelenožlut&eacute; barvy. Slupka je pevn&aacute;, dužina jemně aromatick&aacute;.
<blockquote>
 Ryzlink r&yacute;nsk&yacute; vyžaduje v&yacute;born&eacute; jižn&iacute; viničn&iacute; polohy, nejl&eacute;pe svažit&eacute;.
</blockquote>
Mrazuodolnost je velmi dobr&aacute;, odolnost proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m dobr&aacute;. Třapinu napad&aacute; pl&iacute;seň &scaron;ed&aacute; často před &uacute;plnou zralost&iacute; a hrozny pak padaj&iacute; na zem. Na plně vyzr&aacute;l&yacute;ch bobul&iacute;ch se objevuje u&scaron;lechtil&aacute; pl&iacute;seň hlavně v poloh&aacute;ch, kde jsou čast&eacute; podzimn&iacute; mlhy. Ryzlink r&yacute;nsk&yacute; vyžaduje v&yacute;born&eacute; jižn&iacute; viničn&iacute; polohy, nejl&eacute;pe svažit&eacute;. Vysok&eacute; jakosti v&iacute;na se dociluje hlavně na z&aacute;hřevn&yacute;ch, m&eacute;ně zvětral&yacute;ch prvohorn&iacute;ch půd&aacute;ch s vy&scaron;&scaron;&iacute;m pod&iacute;lem skeletu nebo na půd&aacute;ch břidličnat&yacute;ch. Na těžk&yacute;ch půd&aacute;ch b&yacute;vaj&iacute; v&iacute;na &scaron;ir&scaron;&iacute;, m&eacute;ně charakteristick&aacute;, postr&aacute;daj&iacute;c&iacute; ovocnost a svěžest. Plodnost je dobr&aacute; a pravideln&aacute;, hrozny se skl&iacute;zej&iacute; velmi pozdě, koncem ř&iacute;jna a v listopadu a jsou vhodn&aacute; pro ledov&aacute; v&iacute;na.

Hrozen Ryzlinku rýnského

Ryzlink rýnský

Ryzlink vlašský je stará a vysoce ceněná odrůda neznámého původu. Patří k nejpěstovanějším u nás (8,5 % z celkové plochy vinic). Vynikající terroir pro „Vlašák“ nabízí především Pálavské vrchy, Mikulovská, Slovácká a Velkopavlovická podoblast nebo vinice Šobes na Znojemsku.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
<blockquote> 
 I člověk, kter&yacute; o v&iacute;ně v&iacute; poměrně m&aacute;lo, zcela jistě sly&scaron;el o odrůdě Ryzlink vla&scaron;sk&yacute;
</blockquote>
Vynikaj&iacute;c&iacute; terroir pro Ryzlink vla&scaron;sk&yacute; nab&iacute;z&iacute; nejen P&aacute;lavsk&eacute; vrchy, ale cel&aacute; <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/mikulovska-vinarska-podoblast" target="_blank">Mikulovsk&aacute; vinařsk&aacute; podoblast</a>. Viničn&iacute; tratě v okol&iacute; obce Pern&aacute;, jako jsou Železn&aacute;, Goldhamer nebo Ořechov&aacute; hora, nab&iacute;z&iacute; nejlep&scaron;&iacute; Ryzlinky vla&scaron;sk&eacute; na světě. Skvěle se jim tak&eacute; dař&iacute; na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/slovacka-vinarska-podoblast" target="_blank">Slov&aacute;cku</a>, <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/velkopavlovicka-oblast" target="_blank">Velkopavlovicku</a> nebo na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/znojemska-podoblast" target="_blank">Znojemsku</a>, např. na slavn&eacute; vinici &Scaron;obes, kter&aacute; patř&iacute; vůbec k nejlep&scaron;&iacute;m v Evropě. Ryzlink vla&scaron;sk&yacute; je d&iacute;ky sv&eacute;mu charakteru tak&eacute; ide&aacute;ln&iacute; odrůdou pro v&yacute;robu ledov&yacute;ch a &scaron;umiv&yacute;ch v&iacute;n. V&iacute;na se vyznačuj&iacute; vy&scaron;&scaron;&iacute;m obsahem kyselin, při vět&scaron;&iacute; vyzr&aacute;losti hroznů a niž&scaron;&iacute; sklizni jsou svěže pikantn&iacute; a ve vy&scaron;&scaron;&iacute;ch stupn&iacute;ch př&iacute;vlastkov&yacute;ch v&iacute;n působ&iacute; př&iacute;jemn&yacute;m zral&yacute;m dojmem, kde tvoř&iacute; harmonii se zbytkov&yacute;m cukrem. V&iacute;na Ryzlinku vla&scaron;sk&eacute;ho zachycuj&iacute; celou kvalitativn&iacute; &scaron;k&aacute;lu b&iacute;l&yacute;ch v&iacute;n poč&iacute;naje lehk&yacute;mi, přes svěž&iacute; v&iacute;na jakostn&iacute;, z nichž zavon&iacute; ryb&iacute;z či angre&scaron;t a na v&aacute;penit&eacute; půdě kytice lučn&iacute;ho kv&iacute;t&iacute;, až po delik&aacute;tn&iacute;, medově vyzr&aacute;l&aacute; v&iacute;na v&yacute;běrů s př&iacute;chut&iacute; hrozinek, podbarven&aacute; citronov&yacute;mi t&oacute;ny jemn&eacute; botrytidy.
<blockquote>
 Ryzlink vla&scaron;sk&yacute; je d&iacute;ky sv&eacute;mu charakteru tak&eacute; ide&aacute;ln&iacute; odrůdou pro v&yacute;robu ledov&yacute;ch a &scaron;umiv&yacute;ch v&iacute;n
</blockquote>
Ryzlink vla&scaron;sk&yacute; d&aacute;val vždy v&iacute;tanou surovinu pro &scaron;umiv&aacute; v&iacute;na a je st&aacute;le důležitou složkou v&scaron;emožn&yacute;ch v&iacute;n zn&aacute;mkov&yacute;ch, v nichž tvoř&iacute; p&aacute;teř směsi, kter&aacute; by se bez jeho př&iacute;tomnosti mohla zbortit do měkce se rozpl&yacute;vaj&iacute;c&iacute; unylosti. I člověk, kter&yacute; o v&iacute;ně v&iacute; poměrně m&aacute;lo, zcela jistě sly&scaron;el o odrůdě Ryzlink vla&scaron;sk&yacute; i <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/ryzlink-rynsky" target="_blank">r&yacute;nsk&yacute;</a>. Může se zd&aacute;t, že jde o př&iacute;buzn&eacute; odrůdy, ale nemaj&iacute; spolu kromě č&aacute;sti n&aacute;zvu vůbec nic společn&eacute;ho. Původ je zat&iacute;m nezn&aacute;m&yacute; a k <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/ryzlink-rynsky" target="_blank">Ryzlinku r&yacute;nsk&eacute;mu</a> nem&aacute; ž&aacute;dn&yacute; př&iacute;buzensk&yacute; vztah. Je nejv&iacute;ce roz&scaron;&iacute;řen v jihov&yacute;chodn&iacute; Evropě, v severn&iacute; It&aacute;lii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u n&aacute;s.
<blockquote>
 V&iacute;na Ryzlinku vla&scaron;sk&eacute;ho zachycuj&iacute; celou kvalitativn&iacute; &scaron;k&aacute;lu b&iacute;l&yacute;ch v&iacute;n poč&iacute;naje lehk&yacute;mi, přes svěž&iacute; v&iacute;na jakostn&iacute;
</blockquote>
V Rakousku je naz&yacute;v&aacute;n Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, La&scaron;ki rizling a Rizling italijanski na Balk&aacute;ně, Riesling italico v It&aacute;lii. Do česk&eacute; St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy byla tato odrůda zaps&aacute;na v roce 1941. Růst je středn&iacute;, list středně velk&yacute; s ostr&yacute;m zoubkov&aacute;n&iacute;m okrajů, vět&scaron;inou m&eacute;ně dělen&yacute;, světlej&scaron;&iacute; barvy. Dřevo vyzr&aacute;v&aacute; velmi dobře a borka m&aacute; žlutavou barvu. Hrozen je v&aacute;lcovit&yacute;, na dlouh&eacute; stopce, někdy s př&iacute;věsn&yacute;m hroz&iacute;nkem. Bobule je mal&aacute;, kulat&aacute;, žlutozelen&aacute;, s černou tečkou na vrcholu. Slupka je slab&aacute; a pevn&aacute;, obsah ř&iacute;dce &scaron;ťavnat&yacute; s pronikavou kyselinou. Mrazuodolnost je velmi dobr&aacute;, odolnost proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m středn&iacute;. Trp&iacute; vadnut&iacute;m třapiny. Zr&aacute;n&iacute; hroznů je velmi pozdn&iacute;.

Ryzlink vlašský

Sauvignon patří do tzv. velké trojky bílých vín společně s odrůdami Chardonnay a Ryzlink rýnský. Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Nejtypičtější Sauvignony u nás najdeme na Znojemsku nebo Mikulovsku.

Barva vína této odrůdy je zelenožlutá.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
<blockquote> 
 Z vy&scaron;&scaron;&iacute;ch sklizn&iacute; a hor&scaron;&iacute;ch ročn&iacute;ků mohou b&yacute;t v&iacute;na Sauvignonu lehk&aacute; a tvrd&aacute;, ale vět&scaron;inou se setk&aacute;v&aacute;me s v&iacute;ny pln&yacute;mi, často i s miner&aacute;ln&iacute; př&iacute;chut&iacute;
</blockquote>
Nov&eacute; genetick&eacute; poznatky ukazuj&iacute; na to, že vznikl asi ze samovoln&eacute;ho kř&iacute;žen&iacute; mezi odrůdami Chenin blanc x <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/tramin-cerveny" target="_blank">Tram&iacute;n</a>. Francouzsk&yacute; n&aacute;zev je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutn&eacute; ho dobře odli&scaron;ovat od m&eacute;něcenn&eacute; odrůdy s velk&yacute;m hroznem Sauvignon vert čili Sauvignonasse. Tu a tam se je&scaron;tě vyskytuje mutace &scaron;ed&aacute; Sauvignon gris s vy&scaron;&scaron;&iacute; cukernatost&iacute; a s m&eacute;ně pronikav&yacute;m aromatem a mutace růžov&aacute; Sauvignon ros&eacute;. Německ&eacute; synonymum je Muskat-Sylvaner a někdy v Rakousku už&iacute;van&eacute; Feigentraube, kter&eacute; se kdysi už&iacute;valo i u n&aacute;s &ndash; F&iacute;kov&yacute; hrozen. K n&aacute;m se odrůda dostala v 16. stolet&iacute; s Hab&aacute;ny neboli novokřtěnci, kteř&iacute; v historii na&scaron;eho vinařstv&iacute; zauj&iacute;maj&iacute; v&yacute;znamn&eacute; m&iacute;sto. Do česk&eacute; St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy byl Sauvignon zaps&aacute;n v roce 1952. U n&aacute;s se odrůda pěstuje na 5 % z celkov&eacute; plochy vinic. Když byl francouzsk&yacute; kr&aacute;l Jindřich IV. Navarrsk&yacute; (1553&ndash;1610) kojencem, ti&scaron;il pl&aacute;č d&iacute;těte jeho dědeček t&iacute;m, že mu pot&iacute;ral rty rozetřen&yacute;m česnekem a m&aacute;čel mu je v&iacute;nem Sauvignonu. V dospělosti se stal kr&aacute;l velk&yacute;m vyznavačem francouzsk&yacute;ch v&iacute;n, jmenovitě Sauvignonu.
<blockquote>
 K n&aacute;m se odrůda dostala v 16. stolet&iacute; s Hab&aacute;ny neboli novokřtěnci
</blockquote>
Odrůda m&aacute; bujn&yacute; růst, hustě olistěn&eacute; letorosty s četn&yacute;mi z&aacute;listky a men&scaron;&iacute;, světle zelen&yacute;, na okraj&iacute;ch zvlněn&yacute; list. Hrozny jsou mal&eacute;, v&aacute;lcovit&eacute;, hustě osazen&eacute; men&scaron;&iacute;mi, zelenožlut&yacute;mi bobulemi s tlust&scaron;&iacute; slupkou a v&yacute;razně aromatickou dužninou. Zr&aacute;n&iacute; hroznů je středně pozdn&iacute; až pozdn&iacute;. Mrazuodolnost i odolnost vůči houbov&yacute;m chorob&aacute;m jsou niž&scaron;&iacute;, pl&iacute;seň &scaron;ed&aacute; napad&aacute; bobule i třapinu často.
<blockquote>
 Sauvignon vyžaduje velmi dobr&eacute; svahov&eacute; polohy s chud&scaron;&iacute;mi, nejl&eacute;pe &scaron;těrkovit&yacute;mi půdami.
</blockquote>
Sauvignon vyžaduje velmi dobr&eacute; svahov&eacute; polohy s chud&scaron;&iacute;mi, nejl&eacute;pe &scaron;těrkovit&yacute;mi půdami. Na &uacute;rodn&yacute;ch půd&aacute;ch roste př&iacute;li&scaron; bujně. Vy&scaron;&scaron;&iacute; půdn&iacute; a vzdu&scaron;n&aacute; vlhkost ovlivňuje př&iacute;znivě vznik aromatick&yacute;ch l&aacute;tek. V z&aacute;vislosti na ročn&iacute;ku, na stanovi&scaron;ti, na době sběru a na technologii tvorby v&iacute;na se vyv&iacute;jej&iacute; různ&eacute; typy v&iacute;na. V m&eacute;ně př&iacute;zniv&yacute;ch ročn&iacute;c&iacute;ch, v severněj&scaron;&iacute;ch oblastech a při vy&scaron;&scaron;&iacute; vlhkosti vznikaj&iacute; hluchavkov&eacute;, kopřivov&eacute;, paprikov&eacute; t&oacute;ny ve vůni i chuti. Při vy&scaron;&scaron;&iacute;m slunečn&iacute;m svitu a lep&scaron;&iacute; vyzr&aacute;losti hroznů se zač&iacute;naj&iacute; objevovat ovocn&eacute; t&oacute;ny. Napřed černoryb&iacute;zov&eacute;, angre&scaron;tov&eacute;, kiwi se z&aacute;bleskem citronu, pak u měkč&iacute;ch a kulatěj&scaron;&iacute;ch v&iacute;n broskve, nektarinky a meloun. U sladk&yacute;ch v&yacute;běrů meruňka, pomeranč, ananas i marcip&aacute;n. Ze z&aacute;moř&iacute; tropick&eacute; ovoce. Z vy&scaron;&scaron;&iacute;ch sklizn&iacute; a hor&scaron;&iacute;ch ročn&iacute;ků mohou b&yacute;t v&iacute;na Sauvignonu lehk&aacute; a tvrd&aacute;, ale vět&scaron;inou se setk&aacute;v&aacute;me s v&iacute;ny pln&yacute;mi, často i s miner&aacute;ln&iacute; př&iacute;chut&iacute;, hlavně na půd&aacute;ch křemičit&yacute;ch nebo s v&iacute;ny tělnatěj&scaron;&iacute;mi na půd&aacute;ch hlinit&yacute;ch či s filigr&aacute;nskou stavbou a bohatou hrou vůn&iacute; z půd v&aacute;penit&yacute;ch. Intenzita aromatick&yacute;ch l&aacute;tek, kterou vn&iacute;m&aacute;me v mlad&yacute;ch v&iacute;nech současně se svěžest&iacute; mlad&eacute;ho v&iacute;na, je pro mnoh&eacute; milovn&iacute;ky Sauvignonu velmi svůdn&aacute;. Zr&aacute;n&iacute;m Sauvignonu na l&aacute;hvi se vět&scaron;inou ony mladistv&eacute; t&oacute;ny ztr&aacute;cej&iacute; a ve v&iacute;ně se rozv&iacute;j&iacute; hlavně lahvov&aacute; zralost, s n&iacute;ž narůst&aacute; i vy&scaron;&scaron;&iacute; barevn&yacute; t&oacute;n v&iacute;na a jeho plnost.

Sauvignon

<h3>O odrůdě</h3>
<blockquote>
 V&iacute;no v&yacute;born&eacute; kvality, žlutozelen&eacute; barvy, ovocn&eacute; a květinov&eacute; vůně, ovocn&eacute; chuti, pln&eacute;, svěž&iacute;, jemně aromatick&eacute;ho typu.
</blockquote>
V&iacute;no v&yacute;born&eacute; kvality, žlutozelen&eacute; barvy, ovocn&eacute; a květinov&eacute; vůně, ovocn&eacute; chuti, pln&eacute;, svěž&iacute;, jemně aromatick&eacute;ho typu. V&iacute;no m&aacute; zaj&iacute;mav&eacute; aromatick&eacute; l&aacute;tky a jemn&eacute; tř&iacute;sloviny. B&iacute;l&aacute; mo&scaron;tov&aacute; pozdn&iacute; až velmi pozdn&iacute; odrůda vznikl&aacute; kř&iacute;žen&iacute;m (SV 12375 x Veltl&iacute;nsk&eacute; červen&eacute; ran&eacute;) x (Merlot x Seibel 13.666).
<blockquote></blockquote>

List středně velk&yacute;, pěti&uacute;heln&iacute;kovit&eacute;ho tvaru, profil čepele tvaru V. Hrozen středně velk&yacute;, ř&iacute;dk&yacute; až středně hust&yacute;. Bobule mal&aacute;, tvar na profilu kruhovit&yacute;. Barva slupky žlutozelen&aacute;. Při pěstov&aacute;n&iacute; pod fungicidn&iacute; ochranou odrůda odoln&aacute; proti napaden&iacute; pl&iacute;sn&iacute; &scaron;edou, odoln&aacute; proti napaden&iacute; pl&iacute;sn&iacute; r&eacute;vy a odoln&aacute; proti napaden&iacute; padl&iacute;m r&eacute;vy. Odrůda je středně odoln&aacute; sprch&aacute;v&aacute;n&iacute;. V&yacute;nos hroznů středně vysok&yacute;, cukernatost mo&scaron;tu vysok&aacute;. Udržovatel i držitel &scaron;lechtitelsk&yacute;ch pr&aacute;v: Ing. Milo&scaron; Michlovsk&yacute; CSc.

Savilon

<h3>O odrůdě</h3>
<blockquote>
 V&iacute;no je neutr&aacute;ln&iacute; a při niž&scaron;&iacute; sklizni m&iacute;rně kořenit&eacute; chuti bez zvl&aacute;&scaron;tn&iacute;ch aromatick&yacute;ch l&aacute;tek.
</blockquote>
Synonymum: Sylv&aacute;nsk&eacute;, Gr&uuml;ner Silvaner (0,6 % z celkov&eacute; plochy vinic) Z&aacute;pis do St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy 1941. Kdysi bylo Sylv&aacute;nsk&eacute; zelen&eacute; nejroz&scaron;&iacute;řeněj&scaron;&iacute; odrůdou na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava" target="_blank">Moravě</a>, a proto se mu ř&iacute;kalo lidově &bdquo;Mor&aacute;vka&ldquo;. Z v&yacute;sadeb bylo vytlačeno <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/neuburske" target="_blank">Neubursk&yacute;m</a>, kter&eacute; stihl stejn&yacute; osud, když se objevila odrůda <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/mueller-thurgau" target="_blank">M&uuml;ller Thurgau</a>.

Gr&uuml;ner Silvaner nebo Gr&uuml;ner Zierfandl je rakousk&eacute; označen&iacute;, odkud tato odrůda poch&aacute;z&iacute;, jak ukazuj&iacute; genetick&eacute; rozbory, neboť vznikla samovoln&yacute;m zkř&iacute;žen&iacute;m mezi odrůdami Rakousk&eacute; b&iacute;l&eacute; a Tram&iacute;n. Na rakousk&yacute; původ ukazuje i star&scaron;&iacute; německ&eacute; označen&iacute; Oesterreicher.
<blockquote>
 Vět&scaron;inou sloužilo jako běžn&eacute;, such&eacute;, v&yacute;čepn&iacute; v&iacute;no k prost&yacute;m j&iacute;dlům.
</blockquote>
Je to odrůda slab&scaron;&iacute;ho růstu, bohatě plod&iacute;c&iacute;, kter&aacute; m&aacute; hust&scaron;&iacute; olistěn&iacute;. Dřevo vyzr&aacute;v&aacute; pomalu, a proto je mrazuodolnost niž&scaron;&iacute;, odolnost proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m nen&iacute; vysok&aacute;, pl&iacute;sni &scaron;ed&eacute; vzdoruje l&eacute;pe. Hrozny jsou středně velk&eacute;, kompaktn&iacute; se středně velkou bobul&iacute; zelen&eacute; barvy. Dužnina je slizk&aacute;, velmi př&iacute;jemn&eacute; chuti, a proto dř&iacute;ve sloužilo Sylv&aacute;nsk&eacute; jako nen&aacute;ročn&yacute; stoln&iacute; hrozen. Hrozny zraj&iacute; středně pozdě. Vyžaduje dobr&eacute; polohy a živn&eacute; půdy. V&iacute;no je neutr&aacute;ln&iacute; a při niž&scaron;&iacute; sklizni m&iacute;rně kořenit&eacute; chuti bez zvl&aacute;&scaron;tn&iacute;ch aromatick&yacute;ch l&aacute;tek. Při vy&scaron;&scaron;&iacute; vyzr&aacute;losti hroznů d&aacute;v&aacute; predik&aacute;tn&iacute; v&iacute;na, kter&aacute; zr&aacute;n&iacute;m na l&aacute;hvi nab&yacute;vaj&iacute; na olejovitosti, hladkosti a vl&aacute;čn&eacute; harmonii. Při vy&scaron;&scaron;&iacute;ch sklizn&iacute;ch jsou mlad&aacute; v&iacute;na tvrd&aacute; a hrub&aacute;. Je-li v&yacute;nos přiměřen&yacute;, pak se kyseliny rychle odbour&aacute;vaj&iacute; a v&iacute;no může b&yacute;t až f&aacute;dn&iacute;. Sylv&aacute;nsk&eacute; se dř&iacute;ve hojně už&iacute;valo do směs&iacute; s tvrd&scaron;&iacute;mi v&iacute;ny (na Slov&aacute;cku s <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/ryzlink-vlassky" target="_blank">Ryzlinkem vla&scaron;sk&yacute;m</a>). Vět&scaron;inou sloužilo jako běžn&eacute;, such&eacute;, v&yacute;čepn&iacute; v&iacute;no k prost&yacute;m j&iacute;dlům.
<h3>Z&aacute;kladn&iacute; charakteristika jakostn&iacute;ho v&iacute;na:</h3>
Zelenožlut&aacute; barva, vůně neutr&aacute;ln&iacute;, jemně kořenit&aacute;. V&iacute;no je v ml&aacute;d&iacute; poněkud m&eacute;ně harmonick&eacute;, někdy až drsn&eacute;. Rychle vyzr&aacute;v&aacute; do vl&aacute;čn&eacute; plnosti a kulatosti, kdy se prezentuje př&iacute;jemn&yacute;m dojmem celistvosti. V&iacute;no m&aacute; zaj&iacute;mav&eacute; aromatick&eacute; l&aacute;tky a jemn&eacute; tř&iacute;sloviny. V. Kraus a kol.

Sylvánské zelené

Tramín červený je bílý. Tedy přesněji řečeno se jedná o odrůdu bílého vína. Proč tedy vlastně červený? Je to kvůli načervenalému zabarvení hroznů. Pěstuje se ve všech podoblastech, nejvíce jej pak najdeme na Velkopavlovicku, Bzenecku, Mikulovsku nebo na Čáslavsku či Mostecku.
Stejně jako u Pálavy, i Tramín ukáže svoji krásu, aromatiku a kořenitost především v suchém provedení.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
<blockquote> 
 Tram&iacute;n stoj&iacute; geneticky velmi bl&iacute;zko k volně rostouc&iacute; lesn&iacute; r&eacute;vě
</blockquote>
Tram&iacute;n červen&yacute; je roz&scaron;&iacute;řen&yacute; t&eacute;měř po cel&eacute; Evropě. Nikde v&scaron;ak nen&iacute; odrůdou dominantn&iacute;. V&yacute;znamnou odrůdou je v&scaron;ak v regionu Alsasko. Do st&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy Česk&eacute; republiky byla odrůda zapsan&aacute; v roce 1941 a dnes se pěstuje na zhruba 3 % celkov&eacute; plochy vinic. Tram&iacute;n stoj&iacute; geneticky velmi bl&iacute;zko k volně rostouc&iacute; lesn&iacute; r&eacute;vě, z n&iacute;ž mohl vzniknout nahodil&yacute;m kř&iacute;žen&iacute;m s některou d&aacute;vnou kulturn&iacute; odrůdou pěstovanou Ř&iacute;many. Německ&aacute; synonyma: Roter Traminer, Gew&uuml;rztraminer (= Tram&iacute;n kořenn&yacute;) nebo jen Traminer. Ve Francii Savagnin ros&eacute; nebo Gentil ros&eacute;, v Maďarsku Piros Tramini, na Balk&aacute;ně Traminac crveni nebo Traminac mirisavi. Nen&iacute; v&scaron;ak ž&aacute;dn&yacute; rozd&iacute;l mezi Tram&iacute;nem červen&yacute;m a Tram&iacute;nem kořenn&yacute;m, jak se dř&iacute;ve předpokl&aacute;dalo. Odrůda Gew&uuml;rztraminer (Tram&iacute;n kořenn&yacute;) je dnes považov&aacute;na za aromatickou mutaci odrůdy Traminer Rot (Savagnin Ros&eacute;, Tram&iacute;n červen&yacute;), ta je pro změnu barevnou mutac&iacute; odrůdy Traminer Weiss (Savagnin blanc, Tram&iacute;n b&iacute;l&yacute;). Prvn&iacute; zm&iacute;nka o odrůdě &bdquo;Gew&uuml;rztraminer&ldquo; poch&aacute;z&iacute; z roku 1827 z oblasti Rheingau, Johann Metzger ji zde označuje za vz&aacute;cně pěstovanou. Je pravděpodobn&eacute;, že k mutaci do&scaron;lo v oblasti Rheinland-Pfalz, protože ve Francii, v Alsasku roku 1886 ji zmiňuje Oberlin s t&iacute;m, že poch&aacute;z&iacute; z oblasti &bdquo;Palatinat&ldquo; tedy R&yacute;nsk&aacute; Falc.
<blockquote>
 Často se nab&iacute;zej&iacute; jako doprovod určit&yacute;ch předkrmů, zejm&eacute;na pa&scaron;tiky z hus&iacute;ch jater
</blockquote>
Odrůda je středn&iacute;ho až bujn&eacute;ho růstu, letorosty jsou hustě olistěn&eacute; tmavě zelen&yacute;mi, okrouhl&yacute;mi a m&aacute;lo dělen&yacute;mi listy, kter&eacute; maj&iacute; povrch silně krabat&yacute;. Hrozny jsou mal&eacute;, kr&aacute;tce k&oacute;nick&eacute;, s mal&yacute;mi, m&iacute;rně ov&aacute;ln&yacute;mi bobulemi, kter&eacute; maj&iacute; velmi tlustou slupku, v n&iacute;ž je uloženo mnoho kořenit&yacute;ch, aromatick&yacute;ch l&aacute;tek. Barva slupky je červen&aacute; až &scaron;edočerven&aacute;. Vyskytuj&iacute; se mutace se zelenožlutou slupkou bobul&iacute; (Tram&iacute;n b&iacute;l&yacute;, pěstovan&yacute; u n&aacute;s hojně ve středověku v Čech&aacute;ch pod n&aacute;zvem Bryn&scaron;t nebo dosud ve Francii v oblasti Jura a Arbois k v&yacute;robě žlut&yacute;ch v&iacute;n pod jm&eacute;nem Savagnin) nebo i se slupkou zlatožlutou (Tram&iacute;n zlat&yacute;, či mu&scaron;k&aacute;tov&yacute;, Savagnin blanc musqu&eacute;). Dřevo tram&iacute;nu vyzr&aacute;v&aacute; velmi dobře a mrazuodolnost je vysok&aacute;. Odolnost proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m je dobr&aacute;. Odrůda je n&aacute;ročn&aacute; na v&yacute;born&eacute; polohy a vyžaduje hlubok&eacute;, živn&eacute; půdy. Při de&scaron;tiv&eacute;m počas&iacute; v době kveten&iacute; snadno sprch&aacute;v&aacute;. Zr&aacute;n&iacute; hroznů je středn&iacute; až pozdn&iacute; a dosahuje se vysok&aacute; koncentrace cukru v bobul&iacute;ch, ale kyseliny mohou až př&iacute;li&scaron; poklesnout. Proto se v někter&yacute;ch oblastech přistupuje k dělen&eacute; sklizni a č&aacute;st hroznů se sklid&iacute; v dř&iacute;věj&scaron;&iacute;m term&iacute;nu, aby se kyseliny zachovaly a obě v&iacute;na se pak spoj&iacute;. V&iacute;na tram&iacute;nu maj&iacute; intenzivněj&scaron;&iacute; barvu než vět&scaron;ina ostatn&iacute;ch b&iacute;l&yacute;ch v&iacute;n &ndash; jsou zelenožlut&aacute; až zlatožlut&aacute;. Pro v&iacute;no tram&iacute;nu je př&iacute;značn&aacute; bohatost omamuj&iacute;c&iacute; vůně a kořenitosti, kter&eacute; jsou u vy&scaron;&scaron;&iacute;ch stupňů př&iacute;vlastkov&yacute;ch v&iacute;n podbarveny sladce medov&yacute;mi t&oacute;ny hrozinek. Poch&aacute;z&iacute;-li v&iacute;no z přiměřeně velk&eacute; sklizně a vyzr&aacute;l&yacute;ch hroznů, pak chutn&aacute; zcela jinak než v&scaron;echna ostatn&iacute; b&iacute;l&aacute; v&iacute;na. Jeho z&aacute;kladn&iacute; vůni lze přirovnat k vůni čajov&eacute; růže, kterou doprov&aacute;zej&iacute; dal&scaron;&iacute; odst&iacute;ny vůn&iacute;: skořice, květů pomeranče, citrusov&yacute;ch plodů, čaje nebo lonicery.
<blockquote>
 Zlatožlut&aacute; barva, v&yacute;razn&aacute; medově hrozinkov&aacute; vůně se z&aacute;vany aromatick&yacute;ch l&aacute;tek čajov&eacute; růže a při lahvov&eacute; zralosti i skořice a pomeranče.
</blockquote>
Vět&scaron;ina v&iacute;n tram&iacute;nu b&yacute;v&aacute; s men&scaron;&iacute;m či vět&scaron;&iacute;m zbytkem cukru, kter&yacute; podporuje typick&eacute; aroma a chuť. V&iacute;na z Tram&iacute;nu maj&iacute; dlouhou perzistenci a neslouž&iacute; k běžn&eacute;mu pit&iacute;, ale vyžaduj&iacute; odpov&iacute;daj&iacute;c&iacute; rozpoložen&iacute; mysli a dostatek času k vychutn&aacute;v&aacute;n&iacute; v&scaron;ech z&aacute;žitků, kter&eacute; mohou přin&eacute;st. Hlouběji vychlazen&aacute; lze pod&aacute;vat jako sklenku aperitivu. Jsou vhodn&aacute; při ukončen&iacute; stolov&aacute;n&iacute;. Často se nab&iacute;zej&iacute; jako doprovod určit&yacute;ch předkrmů, zejm&eacute;na pa&scaron;tiky z hus&iacute;ch jater. Nebo k ovč&iacute;m či koz&iacute;m s&yacute;rům na konci stolov&aacute;n&iacute;. Such&eacute; Tram&iacute;ny se doporučuj&iacute; k cibulov&eacute;mu kol&aacute;či, k uzen&yacute;m ryb&aacute;m. V&iacute;na Tram&iacute;nu lze předložit i k někter&yacute;m exotick&yacute;m, silně kořeněn&yacute;m j&iacute;dlům asijsk&eacute; kuchyně. Zlatožlut&aacute; barva, v&yacute;razn&aacute; medově hrozinkov&aacute; vůně se z&aacute;vany aromatick&yacute;ch l&aacute;tek čajov&eacute; růže a při lahvov&eacute; zralosti i skořice a pomeranče. V&iacute;no je velmi pln&eacute;, s vy&scaron;&scaron;&iacute; viskozitou a jeho harmonie je založena na niž&scaron;&iacute;m obsahu kyselin a často i na zbytkov&eacute;m cukru. V&iacute;no m&aacute; zaj&iacute;mav&eacute; aromatick&eacute; l&aacute;tky a jemn&eacute; tř&iacute;sloviny.

Tramín červený

<h3>O odrůdě</h3>
<blockquote> 
 Vět&scaron;inou se v&iacute;na Veltl&iacute;nsk&eacute;ho červen&eacute;ho ran&eacute;ho doporučuj&iacute; k běžn&eacute; denn&iacute; stravě a k masit&yacute;m svačin&aacute;m
</blockquote>
Synonymum: Malvasier, Malvasia (1,7 % z celkov&eacute; plochy vinic) Z&aacute;pis do St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy 1952. Genetick&eacute; studie ukazuj&iacute;, že se na vzniku pod&iacute;lelo <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/sylvanske-zelene" target="_blank">Sylv&aacute;nsk&eacute; zelen&eacute;</a> a Veltl&iacute;nsk&eacute; červen&eacute;, podobně jako tomu bylo u <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/neuburske" target="_blank">Neubursk&eacute;ho</a>, takže jsou tyto dvě odrůdy bl&iacute;zce př&iacute;buzn&eacute;.

Je prakticky roz&scaron;&iacute;řeno jen u n&aacute;s a v Doln&iacute;m Rakousku, kde se naz&yacute;v&aacute; Fr&uuml;hroter Veltliner či Malvasier. Růst je bujn&yacute; a dřevo vyzr&aacute;v&aacute; &scaron;patně, mrazuodolnost je n&iacute;zk&aacute;, odolnost proti v&scaron;em houbov&yacute;m chorob&aacute;m je t&eacute;ž n&iacute;zk&aacute;. Listy jsou vět&scaron;&iacute;, pětilaločn&eacute; a hlouběji dělen&eacute;. Barva listů je světl&aacute;. Hrozen je velk&yacute;, kř&iacute;dlat&yacute;, hust&yacute;. Bobule středn&iacute;, kulat&aacute;, světle červen&aacute;, neutr&aacute;ln&iacute; chuti, s n&iacute;zk&yacute;m obsahem kyselin.
<blockquote>
 Zlatožlut&aacute; barva, velmi neutr&aacute;ln&iacute; vůně, středně pln&eacute; a harmonick&eacute; v&iacute;no, kter&eacute; nevynik&aacute; v&yacute;razn&yacute;m osobit&yacute;m projevem.
</blockquote>
N&iacute;zko položen&eacute; pozemky jsou pro tuto odrůdu nevhodn&eacute;, na orientaci pozemku je nen&aacute;ročn&eacute;. Vyžaduje m&aacute;lo &uacute;rodn&eacute;, &scaron;těrkovit&eacute; půdy. Na dobr&yacute;ch půd&aacute;ch roste př&iacute;li&scaron; bujně a m&aacute;lo plod&iacute;. Odrůda postupně miz&iacute; z na&scaron;ich vinic a je nahrazov&aacute;na cenněj&scaron;&iacute;mi. V&iacute;no je zlatožlut&eacute; barvy, neutr&aacute;ln&iacute; vůně, pln&eacute; a s n&iacute;zk&yacute;m obsahem kyselin. Při vy&scaron;&scaron;&iacute; cukernatosti mo&scaron;tů se objevuj&iacute; i medov&eacute; t&oacute;ny. Vzhledem k n&iacute;zk&eacute;mu obsahu kyselin zraje v&iacute;no poměrně rychle, a proto se ho často využ&iacute;v&aacute; k urychlen&eacute;mu zr&aacute;n&iacute; směs&iacute; v&iacute;n t&eacute;to odrůdy s odrůdami pozdn&iacute;mi, jako je <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/ryzlink-vlassky" target="_blank" rel="noopener">Ryzlink vla&scaron;sk&yacute;</a>. Protože v&iacute;na postr&aacute;daj&iacute; osobit&yacute; v&yacute;raz, jsou m&eacute;ně obl&iacute;bena. V&yacute;jimkou jsou u n&aacute;s v&iacute;na t&eacute;to odrůdy ze severněji položen&yacute;ch vinic <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava" target="_blank" rel="noopener">jižn&iacute; Moravy</a>, kter&yacute;m určit&aacute; osobitost nechyb&iacute;. Vět&scaron;inou se v&iacute;na Veltl&iacute;nsk&eacute;ho červen&eacute;ho ran&eacute;ho doporučuj&iacute; k běžn&eacute; denn&iacute; stravě a k masit&yacute;m svačin&aacute;m. Veltl&iacute;nsk&eacute; červen&eacute; ran&eacute; je jednou ze tř&iacute; b&iacute;l&yacute;ch odrůd vhodn&yacute;ch k produkci <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/co-je-to-svatomartinske" target="_blank" rel="noopener">&bdquo;Svatomartinsk&eacute;ho v&iacute;na&ldquo;</a>.
<h3>Z&aacute;kladn&iacute; charakteristika jakostn&iacute;ho v&iacute;na:</h3>
Zlatožlut&aacute; barva, velmi neutr&aacute;ln&iacute; vůně, středně pln&eacute; a harmonick&eacute; v&iacute;no, kter&eacute; nevynik&aacute; v&yacute;razn&yacute;m osobit&yacute;m projevem. V&iacute;no m&aacute; zaj&iacute;mav&eacute; aromatick&eacute; l&aacute;tky a jemn&eacute; tř&iacute;sloviny. V. Kraus a kol.

Veltlínské červené rané

Veltlínské zelené je naší nejrozšířenější odrůdou a je pěstováno na cca 14 % plochy našich vinic. Určitě stojí za to vyzkoušet Veltlíny ze Znojemska, Mikulovska nebo Velkopavlovicka, v Čechách pak z Mělnicka, Roudnicka nebo Mostecka.

Obvykle méně výrazná, zelenkavě zlatavá s jiskrnými odlesky.

<h3>V&iacute;ce o odrůdě</h3>
<blockquote> 
 V&iacute;no m&aacute; zelenožlutou barvu a jako mlad&eacute; von&iacute; svěžest&iacute;, pepřnatost&iacute; a někdy i lehkou vůn&iacute; doutn&iacute;ku
</blockquote>
Jedn&aacute; o starou odrůdu typickou pro Rakousko-Uhersko. Dnes je zn&aacute;m&eacute; jako Veltl&iacute;nsk&eacute; zelen&eacute;. V současn&eacute; době se nejv&iacute;ce pěstuje pr&aacute;vě v zem&iacute;ch t&eacute;to b&yacute;val&eacute; monarchie, tedy na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava" target="_blank">Moravě</a> a v <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy" target="_blank">Čech&aacute;ch</a>, v Rakousku, na Slovensku nebo v Maďarsku. Poch&aacute;z&iacute; pravděpodobně z regionu Doln&iacute;ho Rakouska a jedn&iacute;m z rodičů je zřejmě <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/tramin-cerveny" target="_blank">Tram&iacute;n</a>. <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava" target="_blank">Na Moravě</a> se nejv&iacute;ce pěstuje na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/velkopavlovicka-oblast" target="_blank">Velkopavlovicku</a>, na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/znojemska-podoblast" target="_blank">Znojemsku</a> nebo <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/mikulovska-vinarska-podoblast" target="_blank">Mikulovsku</a>. <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy" target="_blank">V Čech&aacute;ch</a> se t&eacute;to odrůdě velmi dobře dař&iacute; na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy/melnicka-vinarska-podoblast" target="_blank">Mělnicku</a>, Roudnicku, ale tak&eacute; na Mostecku, kde v posledn&iacute;ch letech vinařstv&iacute; zaž&iacute;v&aacute; velk&yacute; rozmach. V&iacute;no m&aacute; zelenožlutou barvu a jako mlad&eacute; von&iacute; svěžest&iacute;, pepřnatost&iacute; a někdy i lehkou vůn&iacute; doutn&iacute;ku. Z vinic na hlinit&yacute;ch půd&aacute;ch se objevuje vůně lipov&eacute;ho květu, na půd&aacute;ch prvohorn&iacute;ch hořkomandlov&aacute;, na spra&scaron;&iacute;ch kořenit&aacute;. Při zr&aacute;n&iacute; na l&aacute;hv&iacute;ch se nejprve objevuj&iacute; zes&iacute;len&eacute; kořenitě pepřnat&eacute; t&oacute;ny, kter&eacute; posl&eacute;ze zanikaj&iacute; a nejv&iacute;ce kraluje mandlov&aacute; chuť zjemněn&aacute; u predik&aacute;tn&iacute;ch v&iacute;n vy&scaron;&scaron;&iacute;ch stupňů sametovou plnost&iacute;. Veltl&iacute;n je velmi univerz&aacute;ln&iacute; odrůda. Je to v&iacute;no, kter&eacute; se použ&iacute;v&aacute; tak&eacute; do mnoha cuv&eacute;e a &scaron;umiv&yacute;ch v&iacute;n.
<blockquote>
 Rakousk&yacute; n&aacute;zev Gr&uuml;ner Veltliner se už&iacute;v&aacute; až od 18. stolet&iacute;
</blockquote>
Rakousk&yacute; n&aacute;zev Gr&uuml;ner Veltliner se už&iacute;v&aacute; až od 18. stolet&iacute;. Před t&iacute;m se hlavně už&iacute;valo pojmenov&aacute;n&iacute; Gr&uuml;ner Muskateller nebo Wei&szlig;gipfler. I na <a href="jak-se-vyznat-v-nasich-vinech/deleni-podle-regionu/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava" target="_blank">Moravě</a> bylo dř&iacute;ve už&iacute;v&aacute;no n&aacute;zvu Bělo&scaron;pič&aacute;k nebo Mu&scaron;katel. Odrůda se pěstuje tak&eacute; v Maďarsku &ndash; Z&ouml;ldveltelini &ndash; a na Balk&aacute;ně &ndash; Veltlinac zleni. Do česk&eacute; St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy byla tato odrůda zaps&aacute;na v roce 1941. Růst je středn&iacute; až bujn&yacute;, dřevo vyzr&aacute;v&aacute; dobře, olistěn&iacute; je středně hust&eacute;, list středn&iacute;, pětilaločn&yacute;, hluboce dělen&yacute;. Hrozen velk&yacute;, kř&iacute;dlat&yacute;, hust&yacute;. Bobule středn&iacute;, kulat&eacute;, zelenožlut&eacute;. Slupka středně siln&aacute;, dužnina &scaron;ťavnat&aacute;, chuť kořenit&aacute;, někdy až jemně mu&scaron;k&aacute;tov&aacute;. Odolnost proti mrazu dobr&aacute;, proti houbov&yacute;m chorob&aacute;m středn&iacute; až niž&scaron;&iacute;. Zr&aacute;n&iacute; hroznů je pozdn&iacute;, a proto vyžaduje v&yacute;born&eacute; polohy. Vhodn&eacute; jsou hlub&scaron;&iacute; hlinit&eacute; nebo spra&scaron;ov&eacute; půdy.

Veltlínské zelené

<h3>O odrůdě</h3>
<blockquote>
 V&iacute;no je harmonick&eacute;, se středn&iacute;m obsahem kyselin. Ve vůni se objevuj&iacute; jemn&eacute; ovocn&eacute; t&oacute;ny.
</blockquote>
Z&aacute;pis do St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy 2001. Odrůda byla vy&scaron;lechtěna ve &Scaron;lechtitelsk&eacute; stanici ve Znojmě C. M&iacute;&scaron;ou a M. Zbořilem kř&iacute;žen&iacute;m Ryzlinku červen&eacute;ho s Bouvierov&yacute;m hroznem.

List je středně velk&yacute;, světle zelen&yacute;, srdčit&yacute;. Hrozny jsou mal&eacute;, hust&eacute; a maj&iacute; středně velk&eacute; bobule zelenožlut&eacute; barvy. Odrůda je středně ran&aacute;. Odolnost je středn&iacute;, proti pl&iacute;sni &scaron;ed&eacute; niž&scaron;&iacute;. Na půdy nem&aacute; zvl&aacute;&scaron;tn&iacute; n&aacute;roky. Při pěstov&aacute;n&iacute; je třeba db&aacute;t na to, aby keře byly vzdu&scaron;n&eacute;. Odrůda je vhodn&aacute; do severněj&scaron;&iacute;ch vinařsk&yacute;ch oblast&iacute; Moravy, kde dosahuje dobr&eacute; cukernatosti i dobr&eacute; jakosti v&iacute;na. V&iacute;no je harmonick&eacute;, se středn&iacute;m obsahem kyselin. Ve vůni se objevuj&iacute; jemn&eacute; ovocn&eacute; t&oacute;ny. Chuť je vyrovnan&aacute;, př&iacute;jemn&aacute;, osvěžuj&iacute;c&iacute;. V&iacute;no m&aacute; zaj&iacute;mav&eacute; aromatick&eacute; l&aacute;tky a jemn&eacute; tř&iacute;sloviny. V. Kraus a kol.

Veritas

<h3>O odrůdě</h3>
<blockquote>
 Je doporučov&aacute;na zejm&eacute;na pro v&yacute;robu burč&aacute;ku, kter&yacute; m&aacute; v&yacute;bornou kvalitu.
</blockquote>
Velmi ran&aacute; mo&scaron;tov&aacute; b&iacute;l&aacute; odrůda poch&aacute;zej&iacute;c&iacute; z kř&iacute;žen&iacute; <a href="https://www.wineofczechrepublic.cz/odrudy/tramin-cerveny" target="_blank">Tram&iacute;n červen&yacute;</a> x Čabaňsk&aacute; perla. Byla vy&scaron;lechtěna na &Scaron;lechtitelsk&eacute; stanici vinařsk&eacute; ve Znojmě &scaron;lechtiteli Ing. Milo&scaron;em Zbořilem, Ing. Jaroslavem Tom&aacute;&scaron;kem, Ing. Jindřichem &Scaron;evč&iacute;kem, Ing. Ivanou Ludv&iacute;kovou a Jiř&iacute;m Hlad&iacute;kem.

Hrozen je středně velk&yacute;, středně hust&yacute; s kr&aacute;tkou až středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velk&aacute;, kulat&aacute;. Doba ra&scaron;en&iacute; oček je velmi ran&aacute;. Sklizňov&aacute; zralost zač&iacute;n&aacute; ve třet&iacute; dek&aacute;dě srpna. Odrůda je odoln&aacute; proti napaden&iacute; pl&iacute;sn&iacute; r&eacute;vovou, ostatn&iacute;m houbov&yacute;m chorob&aacute;m a mrazům odol&aacute;v&aacute; středně. V&yacute;nos hroznů je niž&scaron;&iacute;. Je doporučov&aacute;na zejm&eacute;na pro v&yacute;robu burč&aacute;ku, kter&yacute; m&aacute; v&yacute;bornou kvalitu. Hrozen je možno využ&iacute;t pro př&iacute;m&yacute; konzum. Pro z&iacute;sk&aacute;n&iacute; kvalitn&iacute; suroviny se nedoporučuje hrozny nechat dlouho na keři. Při přezr&aacute;n&iacute; ztr&aacute;c&iacute; kyseliny. Z&aacute;pis do St&aacute;tn&iacute; odrůdov&eacute; knihy 2004.

Vrboska

Průvodce vínem

Dělení vína

Dělení podle odrůd

Odrůdy bílých vín

Odrůdy červených vín

Co je to Svatomartinské víno

Dělení podle barvy

O bílém víně

Bílé odrůdy původem z Moravy

O víně

Článek encyklopedie

Oficiální stránka vín z České republiky. Víno, aktuality, vinařské oblasti, vinaři, kalendář akcí, přehled vinobraní a další informace o našich vínech.

Vína z Moravy a vína z Čech

Ubytování

Nastavení účtu

Podmínky registrace

Sklepy

Kategorie a definice certifikovaných zařízení

Název

Poznejte krásu vinařských stezek ze sedla

Výlet jak víno

Jakmile účet smažete, smažeme veškeré Vaše osobní údaje, které o Vás uchováváme a zároveň přijdete o veškeré své uložené výlety. Tato akce je nevratná.

Detail výrazu

Vinařský slovník

Detail e-shopu

Detail akce

Kalendář akcí

Oblíbené

Naši vinaři

Vinotéky a e-shopy

Prohledejte

Aktuálně

Články

Videa

Pro odborníky

Aktuality

Ocenění a soutěže

Podcasty

Aktuality pro vinaře

Certifikace vinařské turistiky

Instituce

Pro vinaře

Naše aktivity a materiály

Pro novináře

Vinařská legislativa

O webu

O nás

Zásady ochrany osobních údajů

Neobdrželi jste e&ndash;mail?
<ul>
 <li>Zkuste chvilku počkat, nebo se pod&iacute;vejte do spamu/nevyž&aacute;dan&eacute; po&scaron;ty,</li>
 <li>zkontrolujte, že jste e&ndash;mail napsali spr&aacute;vně,</li>
 <li>ode&scaron;lete si odkaz pro obnovu hesla znovu.</li>
</ul>

Domů

Za vínem

Vína

Detail vína

Můj účet

Detail aktuality

Párování jídla a vína

Detail epizody podcastu

Oslovení (jméno/přezdívka)

Restaurace

Detail restaurace

Detail tagu

Plánujte výlety za vínem, uložte si své oblíbené akce i vinařské subjekty.

Odrůdy bílých vín

Každý týden vám pošleme aktuality ze světa vína