Většinou se vína Veltlínského červeného raného doporučují k běžné denní stravě a k masitým svačinám
Synonymum: Malvasier, Malvasia
(1,7 % z celkové plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1952.
Genetické studie ukazují, že se na vzniku podílelo Sylvánské zelené a Veltlínské červené, podobně jako tomu bylo u Neuburského, takže jsou tyto dvě odrůdy blízce příbuzné.
Je prakticky rozšířeno jen u nás a v Dolním Rakousku, kde se nazývá Frühroter Veltliner či Malvasier.
Růst je bujný a dřevo vyzrává špatně, mrazuodolnost je nízká, odolnost proti všem houbovým chorobám je též nízká. Listy jsou větší, pětilaločné a hlouběji dělené. Barva listů je světlá. Hrozen je velký, křídlatý, hustý. Bobule střední, kulatá, světle červená, neutrální chuti, s nízkým obsahem kyselin.
Zlatožlutá barva, velmi neutrální vůně, středně plné a harmonické víno, které nevyniká výrazným osobitým projevem.
Nízko položené pozemky jsou pro tuto odrůdu nevhodné, na orientaci pozemku je nenáročné. Vyžaduje málo úrodné, štěrkovité půdy. Na dobrých půdách roste příliš bujně a málo plodí. Odrůda postupně mizí z našich vinic a je nahrazována cennějšími.
Víno je zlatožluté barvy, neutrální vůně, plné a s nízkým obsahem kyselin. Při vyšší cukernatosti moštů se objevují i medové tóny. Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle, a proto se ho často využívá k urychlenému zrání směsí vín této odrůdy s odrůdami pozdními, jako je Ryzlink vlašský. Protože vína postrádají osobitý výraz, jsou méně oblíbena.
Výjimkou jsou u nás vína této odrůdy ze severněji položených vinic jižní Moravy, kterým určitá osobitost nechybí.
Většinou se vína Veltlínského červeného raného doporučují k běžné denní stravě a k masitým svačinám. Veltlínské červené rané je jednou ze tří bílých odrůd vhodných k produkci „Svatomartinského vína“.
Zlatožlutá barva, velmi neutrální vůně, středně plné a harmonické víno, které nevyniká výrazným osobitým projevem.
Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.
V. Kraus a kol.
Vinařské novinky do schránky